Objevy, zázraky a chyby (3)

Říjen byl pro mě docela úspěšný čtecí měsíc. Dvanáct knížek se mi povede málokdy. Chtělo by to víckrát, pak bych těch sto knih za rok měla raz dva.

Kniha, která mě rozesmála:

     Tak ty jsou rovnou dvě a to Nabíječ od Alice Clayton a Losing it od Cory Carmack. Kousky z tohoto žánru jsou jednoznačně nejvtipnější. U žádné fantasy jsem se nikdy takhle nezasmála. A smích je přece důležitý, takže v podobném čtivu budu pokračovat, aspoň jednou za čas.

Kniha, která nikdy neomrzí:

     Harry Potter a Vězeň z Azkabanu – J. K. Rowling

     A stejně nepřestane bavit. Tuhle sérii čtu znovu, ale s rozestupem mezi jednotlivými díly okolo jednoho roku. Řekla bych, že už je to skoro deset let, kdy jsem tento příběh četla prvně a musím říct, že jsem si ho tentokrát užila úplně stejně, ne-li víc.

Kniha, kterou jsem si vybrala díky jiné série autora/autorky:

     První stříbrná kniha snů – Kerstin Gier

     Komu by se nelíbily Drahokamy, vždyť přečíst je, zabere jen chvíli. Tahle autorka má tak poutavý styl psaní, že mi její knihy utíkají jako voda. Z předchozí série jsem se naučila, že i když Kerstin chvílemi píše o ničem, pořád je to dobré. Tak proč si nepřečíst od ní něco dalšího ještě navíc se zajímavým nápadem?

Kniha, která obrátila můj život naruby:

     Červený trpaslík – Nekonečno vítá ohleduplné řidiče – Grant Naylor

     No dobře, ne přímo kniha, ale seriál určitě. A naruby přímo taky ne, ale důležitou roli sehrál. Pro fanoušky je prostě povinnost si útlou knížečku přečíst a uznávám, že nezklamala. Seriál sleduju snad od svých deseti let, a i když jsem od začátku do konce viděla všechny série hned několikrát, ještě pořád mě to neomrzelo. V psané formě jsem se navíc dozvěděla plno nových věcí, které jsem předtím netušila. Že se říká, že opakovaný vtip není vtipem? Odmítám tomu věřit.

Kniha, od které jsem čekala něco víc:

     Alchymie věčnosti – Avery Williams

     Autorka si podle mě vybrala dost těžké téma. Psát o někom, kdo je přes čtyři sta let starý? Nic lehkého. Takoví lidé podle mě více přemýšlí o věcech, které dělají a nemyslím, že by byli impulsivní. Jak je tedy možné, že přesně to jsou vlastnosti hlavní hrdinky? Podobný příběh potřebuje hodně rozmýšlení a ne, že napíšu první věc, co mě napadne, nebo ještě lépe, co bych v té situaci udělala já. Ani dítě a stařec se v konkrétní situaci nerozhodnou stejně.

Nově objevená série:

     Soumrak království, Jaro rebelů – Morgan Rhodes

     Anotace mě zaujala okamžitě a příběh taky nezklamal. Jak hlásá obálka prvního dílu, mezi Písní ledu a ohně a touhle sérií je opravdu znát jakási podobnost. Jenže tady jsou jednotlivé kapitoly více zaměřené na postavy, jejich pocity a myšlenky. Občas mi ale přišlo, že si autorka řekla něco ve smyslu „Když se to podařilo Martinovi, u mě to bude stejné“ a pak jako by tlačila svůj příběh násilím do jakéhosi směru, který pomalu už ani nedával smysl.

Kniha se zajímavou hrdinkou:

     Nejkrásnější – Marissa Meyer.

     Jestli bych měla Levanu popsat jedním slovem, bylo by to právě slovo zajímavá. Ve většině případech jsem totiž netušila, jestli tu mrchu nesnáším a nadávala jí tak, že by se za to ani dlaždič stydět nemusel, nebo mi jí bylo líto. Přece jenom to nebyla její chyba, že se chovala právě takhle, alespoň ve většině případech. Když je někdo k něčemu vychovaný, je těžké to pak změnit, když mu to ani nepřijde podivné.

Kniha, která mě jako první zaujala svou obálkou:

     Arkádie – Procitnutí – Kai Meyer

     Já si prostě nemohla pomoct. Jakmile jsem tu obálku spatřila, tak neexistovala jediná možnost, že bych si knihu nepřečetla. Ani jedna. A kdo by nechtěl Romea a Julii v moderní době a ještě k tomu spojené s mafií?

Zcela nový objev:

     Nevítaní – Sophie Jordan

     Pravda, že příběh plynul na můj vkus trochu moc pomalu, ale nakonec jsem se akce přece jenom dočkala. Konec pro mě byl trochu matoucí, protože jsem nečekala takový klid, jaký tam panoval na několika posledních stránkách. Ale však co, nemůžou být všude jenom cliffhangery.

Kniha, na kterou jsem si připadala příliš stará:

     Spirit Animal – Zrození hrdinů – Brandon Mull

     Proč tahle série začala vycházet tak pozdě? Proč ne o pár let dřív. Jak už jsem ale zmínila v recenzi, věděla jsem do čeho jdu. Prostě jsem jen byla zvědavá, jak si nápadem Zlatého kompasu poradí a musím říct, že celkem slušně. Pěkný úvod do série.