Útěk až na samý konec světa

Fascinující a temná dystopie ze světa, kde společnost zavedla nový zákon: Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let. Mezi třinácti a osmnácti je ale na rodičích, jestli ho vychovají až do dospělosti, anebo ho pošlou… rozpojit. Tohle nenápadné slovo znamená, že problémové děti, sirotci, anebo prostě ty, které v sobě mají příliš vzdoru, jsou odeslány do sběrných táborů, kde jsou jejich těla rozebrána a orgány předány těm, co je potřebují. Takže technicky žijí dál – alespoň to dětem říkají. Tři z nich, Connor, Risa a Lev, se setkávají v táboře a ani na okamžik nemají chuť žít dál…rozpojení. Jedinou šancí je útěk

Název: Bez šance

Název v originále: Unwind

Autor: Neal Shusterman

Série: Unwind

Díl: 1.

Počet stran: 301

Rok vydání: 2016, Knižní klub

Celým příběhem se prolínají kapitoly tří postav – Leva, Risy a Connora. Za normálních okolností by se tito tři mladí lidé nikdy nesetkali, ale všechno okolo nich přestává být jednou pro vždy normální, když se rozhodne, že musejí jít na rozpojení. K zoufalému činu dovede Connorovi rodiče synova vzpurná a výbušná povaha.

Risa jako sirotek nemá mnoho šancí, jak dokázat, že její život má smysl. Měla se z ní stát skvělá hudebnice, jejíž talent nepoznali už celé generace. Jenže konkurence byla příliš veliká…

A nakonec silně věřící rodiče Leva vychovali svého desátého syna jako dar Bohu, jako desátek. Věří, že je určen k vyššímu cíli. Že je to správná věc

Už během prvních několika kapitol se tři hrdinové setkávají. Connor je na útěku, díky čemuž havaruje autobus s Risou a auto s Levem uvnitř je nuceno zastavit kvůli dopravní zácpě. S každou další stránkou mají čtenáři možnost svého hrdinu poznat o něco líp. Autor si dal velmi záležet, aby chování postav sedělo na jejich věk, aby působily dost věrohodně. Žádné nicneříkající dialogy nebo akce. Vždy se za vším skrýval hlubší smysl, který rozšiřoval charakter Connora, Risy nebo Leva, nebo nás zaváděl dál do nitra celého příběhu.

Tahle kniha je výjimečná nejen svou originalitou a poutavostí, ale taky schopností dostat ze svých čtenářů opravdové emoce, což dokáže jen opravdu malé procento knih. A navíc k tomu bylo zapotřebí jen jedna nebo dvě scény. Nic přehnaného a z toho důvodu to celé působilo tak reálně.

Druhá polovina knihy obsahovala daleko více akce a děj se posouval vpřed mnohem rychleji. Na závěr knihy čekalo určitě mnoho čtenářů a autor si s ním opravdu vyhrál, snad jako by celou dobu čekal, až bude moct odhalit svůj velkolepý konec.

Bez šance se mi četlo opravdu dobře a neměla jsem jediný problém se začíst už od prvních stránek. Doporučuji ji úplně všem, protože v sobě nese zajímavé myšlenky, nad kterými se můžete zamyslet.

Přestože se mi kniha opravdu líbila, nemůžu tvrdit, že by byla dokonalá. Já jako velký fantasy nadšenec bych ocenila ještě více akce a složitější děj. Více vedlejších postav, které by se aktivně podílely na vývoji příběhu. Mnoho vedlejších postav dostalo svoje jméno, ale autor se jim nevěnoval až tolik, aby z nich udělal někoho důležitého.

Potom mě trochu mrzel věk Connora, Risy a Leva (16,15 a 13) a vím, že o to tak trochu šlo, ale copak se to nemohlo upravit, takže by hrdinové byli každý třeba o čtyři roky starší? Hned by se mi to pak četlo líp.

Za ty malé nedostatky jsem se nakonec rozhodla odebrat jednu hvězdičku, která chybí právě k té úplné dokonalosti. Ale kdoví, třeba nás všechny ohromí druhý díl, který snad přeloží a vydají u nás co nejdříve.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví Martinus.

Knihu můžete zakoupit ZDE.

Hodnocení: 4/5

Z chudoby do přepychu

Anotace:

Chudobou sužovaní Rudí jsou prostí občané žijící pod krutovládou Stříbrných, špičkových válečníků s božskými schopnostmi. Sedmnáctiletá Mare Barrowová patří mezi Rudé a bere to jako fakt, na kterém se nikdy nic nemůže změnit. Podaří se jí získat práci ve Stříbrném paláci, uprostřed těch, které z duše nenávidí. A rychle odhalí, že navzdory barvě své krve dostala do vínku také jednu vražednou schopnost. Takovou, která může ohrozit a svrhnout vládu Stříbrných. Ale se sílou je nebezpečné si zahrávat. Kdo může v tomto světě rozděleném krví vyhrát?

Název: Rudá královna

Název v originále: Red Queen

Autor: Victoria Aveyard

Série: Rudá královna

Díl: 1.

Počet stran: 360

Rok vydání: CooBoo, 2015

Setkala jsem se s negativními i pozitivními komentáři. Ty negativní se většinou týkaly toho, že se kniha podobá jiným. Já osobně můžu ale jmenovat jenom Selekci od Kiery Cass, která mě příliš nezaujala hlavně kvůli plochým a umělým postavám. A pak to možná mělo ještě něco málo společného se sérií Jsem roztříštěná od Tahereh Mafi - opět mě moc nebavila. Takže když se to dalo dohromady, vzniklo až na několik drobností opravdu dobrý příběh.

V první řadě se mi nelíbilo, za jakých okolností se Mare dostala do paláce. Jako zlodějka nepohrdla jedinou příležitostí, aby získala něco cenného. Jednoho dne se však zaměřila na toho nepravého a byla přistižena při činu. Cal – mladík, kterého se pokusila okrást – se s ní dal do řeči, jako by se vůbec nic nestalo a ona se mu samozřejmě představila jménem. Do několika dnů je jí přidělena práce v paláci a z Cala se vyklube korunní princ. To byl možná trochu spoiler, nebo možná ne, protože to snad musí napadnout úplně každého. Chápu, že se děj musel nějak posunout dopředu, ale tohle podle mě nebyl nejlepší způsob, jak toho dosáhnout. Zaprvé: přece nepovíte své jméno někomu, koho jste se před chvílí pokusili okrást, ať už je jakkoliv milý a hezký. Zadruhé: proč by se Cal vůbec staral o nějakou Rudou venkovanku? A zatřetí: V knize jsou popisovány rozdíly mezi Rudými a Stříbrnými, takže vážně pochybuji, že by se jednoduše mohli převléct a nepozorovaně se pohybovat mezi druhou skupinou. Možná byla tma, takže Mare neviděla jeho světlou kůži. Ale princ se přece nemůže chovat jako někdo jiný z její vesnice. Jeho řeč jí musela připadat jiná. Držení těla nebo světla v jeho očích. Protože jak bylo řečeno, lidé z vesnice mají záda ohnutá těžkou prací, tváře strhané a oči bez lesku, z kterých pomalu uniká život. Jednoduše nevěřím, že by ji takhle mohl oklamat.

Další věc, která se mi nezamlouvala, bylo, jak hlavní hrdinka rychle Stříbrným uvěřila. Jistě, že samotná v paláci toužila po pochopení a spojencích, ale po téměř dvou desetiletí, kdy byla svědkem, co všechno lidé dokážou, se přece jenom nemusela hned pověsit na ty, kteří jí projevili trošku sympatií.

Dokázala jsem ale ocenit, že Mare uměla přemýšlet, i když ne vždy došla ke správnému závěru. Nevrhala se bezhlavě do nebezpečí a dokázala se o sebe většinou postarat. Jen kdyby se kolem princů nechovala tak pitomě.

Cala jsem si z nějakého důvodu neoblíbila ani trochu v ani jedné situaci. Snad jako jediná postava tady mi nepřipadal moc reálný. A hlavně jeho charakter autorka nedovedla až do konce, ale od toho jsou další díly, no ne?

Maven – druhý z princů a Calův nevlastní mladší bratr – tvořil druhou stranu mince. Úplně jiné vlastnosti a pohled na svět. Naopak tahle postava mě neskutečně zaujala o to víc ještě na konci. Proto jsem na Mare chtěla zakřičet pokaždé, když trávila čas se špatným princem.

Akce přišla až v závěru, ale taky stála za to. Uznávám, že jsem něco takového nečekala, i když jsem možná měla. V tomhle ohledu jsem na tom byla stejně jako hlavní hrdinka a obě jsme zůstaly koukat s otevřenu pusou, kdy jsme nevěděly, jestli začít vztekle ječet nebo brečet.

Závěr přímo jen navnadil na druhý díl a já doufám, že si ho budu moct přečíst už brzy, dokud mám všechno čerstvě v paměti.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví Martinus.
Knihu můžete zakoupit ZDE.

Hodnocení: 4/5

Druhý ročník knižní šifry

Zapojte se do hádání knížek ze všech žánrů a období a zjistěte, jak se v literárním světě vyznáte. Internetové knihkupectví Martinus už druhým rokem pořádá tuhle zábavnou hru na webové stránce Knižní šifra.
Můžete vyhrát až 128 knížek dle vlastního výběru nebo získat dárkové poukazy na nákup. Ale celkově vzato jde pouze o to si zahrát, protože je to opravdu zábava. Loni se mi povedlo uhodnout 57 děl, a i když jsem nevyhrála, ráda jsem se zúčastnila.
Soutěž probíhá od začátku do konce března, kdy se každý den kromě neděle odhalí jeden kousek skládačky.
Přeji všem hodně štěstí a nalezených knížek.

Pokračování seriálů

Šestá série sice začala už před pár měsíci, ale až tento týden se znovu vrací po dlouhé pauze s druhou polovinou.
The Walking dead (6. série)
15.2.

A ve stejném týdnu bude čekat i další známý seriál.
Vikings (4. série)
18.2.

Daredevil (2. série)
6.3.

Crash into You - Katie McGarry

Dívka se samými jedničkami a dokonalým životem – to je to, co lidé od Rachel Youngové očekávají. Takže skrývá tajemství před svou bohatou rodinou...a právě teď může přidat na seznam další dvě. Jedno se týká závodění s cizinci na ulicích v nočních hodinách ve svém Mustagovi. A to druhé? Sedmnáctiletého Isiaha Walkera – kluka, se kterým by ani neměla mluvit. Ale po tom, co jí mladík v pěstounské péči s tetováními a intenzivníma šedýma očima zachrání, nemůže ho dostat z hlavy.

Poslední věc, kterou Isiah potřebuje, je zaplést se s bohatou holkou. Ale kvůli společné zálibě v autech a závodění se ocitnou v nebezpečí a mají šest týdnů na to, aby vymysleli, jak z toho ven. Šest týdnů, aby zjistili, jak daleko jsou schopni zajít, aby zachránili jeden druhého.

Název: Crash into You

Autor: Katie McGarry

Série: Pushing the Limits

Díl: 3.

Počet stran: 474

Rok vydání: 2013

A tak jsem čekala a čekala a čekala, až třetí díl série konečně přeloží do češtiny, až už se mi čekat nechtělo, protože bych se asi nedočkala. Popravdě jsem se spíše chtěla dostat k tomu čtvrtému kvůli bojovému sportu, ale nemínila jsem přeskakovat celou knihu.

Nakonec to nebyla taková ztráta času, za jakou jsem to zpočátku považovala. Všechny ty věci kolem aut a závodění mě opravdu bavily, že jsem si chvílemi připadala jak v Rychle a zběsile, což je jenom dobře.

Zápletka mi připadala mnohem lepší a promyšlenější než u předchozích dvou dílů. Já toho sice o autech příliš mnoho nevím, takže nemůžu úplně zhodnotit, jak moc tomu autorka rozumí, ale uznávám, že její popisy zněly opravdu věrohodně.

Naopak postavy už mě však tolik nezaujaly jako v předchozích dílech. U Isiaha to neplatí, ale Rachel mi nebyla příliš sympatická. Nějak jsem nedokázala pochopit její chování. Sestra jí zemřela na leukémii ještě předtím, než se narodila a její matka měla pravděpodobně další děti jen proto, aby nahradila svou mrtvou dceru. Rachel je nenáviděla za to, že z ní dělají Colleen, že chtějí, aby byla až do posledního puntíku jako její sestra. Přesto to ale byla sama Rachel, kdo se neustále porovnával s Colleen, kdo pořád dával pozor, aby v něčem neuklouzla a ostatní neviděli, kdo ve skutečnosti je. Tak ať se ale sakra rozhodne, buď chce napodobovat Colleen nebo ne, možnost někdy prostě není na výběr. Skoro jako by chtěla být zesnulou sestrou a byla víc naštvaná na sebe než na kohokoliv jiného, že jí není.

A teď se konečně můžu vrhnout na čtvrtý díl.

Hodnocení: 4/5

Já jako knihomol

Každý čtenář se musí potýkat s problémy, kterým rozumí jen jiný knihomol. My jsme totiž tak trochu tvorové z jiné planety a tomu rozumí jen malé procento lidí. Jsme jednoduše divní a úplně nám to tak vyhovuje. Nesnažíme se zapadnout, naopak nám dělá radost jít proti proudu a kolikrát se tak rozhodneme jednat už jen z principu. Jak už jste možná zjistili, míra tohoto bláznovství postupuje lineárně s množstvím přečtených knih. Čím víc toho přečtete, tím víc žijete v příbězích, tím víc vám skutečný svět připadá příliš obyčejný, tím méně vás potom něco překvapí.

Lidi ale nechápou naše jednání, proč se chováme tak, jak se chováme. To pak není se čemu divit, že dáme raději přednost knížkám, než takové společnosti. Protože jenom, co otevřeme pusu, oni nechápou o čem mluvíme. Jim připadá úplně normální nevědět, co je striga, vrrk nebo podvržené dítě. Potom ale při jejich otázce Co to je? se v duchu sebe sami zeptáte Proč já?

Čtení je práce na plný úvazek. Musíte tomu obětovat hodně volného i jiného času, ale hlavně společenský život. Protože pro normální lidi věta Já čtu, zní obvykle stejně, jako byste na Silvestra řekli při nabízené sklence šampaňského Já nepiju. Jim to jednoduše připadá podivné a nikdy to úplně nedokážou pochopit a budou se na vás dívat jak na exota. Nedej bože, když nepijete a ještě rádi čtete, to se dnes považuje za společensky nepřijatelné. A co teprve když dáte přednost knížce před jejich společností. Tak to jste u nich skončili.

To je důvod proč lidé jako my vyhledávají jeden druhého a držíme při sobě. Z vlastní zkušenosti vím, že není příliš jednoduché potkat takového člověka osobně. Ale stává se to a často najedete opravdového přítele. Když víte, že si na vás udělá čas i přes to, kolik na něj doma čeká knížek. Je úplně jedno, jaké jsou jeho další zájmy, tohle stačí, abyste si měli o čem povídat na hodně, hodně, hodně dlouho.

Zatímco lidé se snaží kopírovat jeden druhého, knihomolové se rádi odlišují. Občas pochytí něco od svých oblíbených hrdinů a čím víc je to ujeté, tím líp. Ať už o nás říkají lidé cokoliv, musí vědět, že se neschováváme v davu. I když přímo nevystupujeme, nezaujímáme vůdčí pozice, nepředvádíme ostatním, co dovedeme, máme svůj názor a ostatní to vědí. Otázka je jen, jestli ho vůbec chtějí slyšet, protože se obávají, že zas vůbec nepochopí, co to vlastně kecáme.

Takže nakonec jsme přece jenom normální lidi i my. Jen o trochu upřímnější a šílenější než ostatní. Takže není jediný důvod, proč by nás měli ostatní považovat za mimozemské tvory. Navíc pořád nechápu, co je na mojí rostlině Stacey, která mi neustále schovává věci a pak si hraje na neviňátko, nebo toustovači, který pořád držkuje, když po něm něco chci, divného. Vždyť takové problémy jsou úplně normální, ne?

Kdo by taky nechtěl kosu?

Šestnáctiletá Lex navštívila ředitelnu vícekrát než všichni ostatní studenti na škole dohromady. Tentokrát už ale opravdu překročila hranice a hrozí jí vyhazov. Nabylo tomu tak vždycky. Před dvěma lety se začala vzdalovat své rodině, sama si ale nevzpomíná, jak to začalo. Jako by ji snad něco nutilo dělat problémy. Její rodiče jí tedy posílají na strýcovu farmu, aby se přes letní prázdniny „polepšila“. Nemůže uvěřit svému štěstí, když zjistí, že žádná farma ve skutečnosti neexistuje, pouze práce, která se v jejich dědí. Není divu, že všichni považují strýce Morta za podivína, vždyť společně s pár desítkami lidí zajišťuje, aby duše zemřelých v pořádku dorazily do posmrtného života. O tom ale neví, pro ně je to pouze samotářský člověk žijící někde v Anglii. Lex všechny překvapí svým talentem, ale také nevídaným přístupem.

Postupem týdnů začnou narážet na těla, která nejeví žádné známky vnitřního ani vnějšího zranění. Žádný jed, žádná nemoc. Jako by na místě jen zemřeli. Jediné vysvětlení je, že to udělal někdo z nich. Mezi těmito lidmi se najde jen jedna souvislost a ta má víc než dost společného s Lex. Zůstane jí jen pár lidí, kteří stojí na její straně a ona s jejich pomocí musí najít pravého vraha dřív, než ji vyhodí z jejich malé komunity a vymažou vzpomínky na všechno, co se za poslední dobu stalo.

Tuhle knížku jsem měla vyhlídnutou už pěkně dlouho. Nejspíš jsem s ní váhala, protože jsem se nevzdávala naděje, že ji přeloží do češtiny. To se bohužel nestalo. Přesto nemůžu říct, že bych si ji užila méně. Tohle se četlo neuvěřitelně snadno. Děj mi připadal poměrně originální a to zajistilo, aby se mé myšlenky netoulaly někde daleko a nesnažily se porovnávat s jiným příběhem.

Lex je neskutečně sympatická a vtipná postava. Zbožňuji ten její humor. Do toho to doplňoval její strejda hipík, kterého bych věkově odhadovala tak na dvacet pět. A pak ještě Driggs, který mě v tomto prvním díle až tolik neoslovil, ale dialogy s ním jsem si užívala.

Ocenila bych trochu více akce, ale špatné to rozhodně nebylo. Další díly si rozhodně přečtu.

Hodnocení: 5/5

Seriály

Zatím jsem si vybrala jen pár, na které bych se opravdu ráda podívala. Všechny zaujímají místo v žánru fantasy nebo sci-fi a takových nikdy není dost, takže snad budou stát za to. Přeji jim dlouhý život, hodně sérií a epizod.

Legends of Tomorrow

The Magicians
První díl ve mně zanechal dost rozporuplné pocity, ale ještě jsem to s ním nevzdala.

The Shannara Chronicles
Elfové, trolové? Který milovník fantasy by to alespoň nezkusil?

Pak jsou tady The 100, na které se těším už několik měsíců a právě dneska vyšel první díl třetí série.

A nakonec ještě Lucifer. Uvažuji o tom, že se na něj podívám, protože vypadá opravdu zajímavě. Nejspíš si ho nechám na letní prázdniny, kdybych neměla co dělat.

Slow Play - Monica Murphy

Anotace:
Alexandria měla kdysi vše, na co si ukázala… ne, že by jí to ale jakkoli dalo lásku její prominentních rodičů. Jenže ti jsou teď na dlouho v chládku a Alex netouží po ničem jiném než po normálním životě.

To by ale nesměla padnout do oka největšímu záletníkovi široko daleko, který rozhodně dostane každou, která ho zaujme. Ovšem Alex mu hned pěkně od plic řekne, co si o takových, jako je on, vlastně myslí a že s ním nechce mít nic společného. Tím ho jen ještě víc naláká.

Najednou se ale Tristan začíná chovat jinak, než je jeho okolí zvyklé. Je možné, aby se nenapravitelný holkař najednou napravit přece jen chtěl? A jak moc dlouho se nechá Alex přesvědčovat, když ji to k němu nepředstavitelně táhne?

Název: Slow Play

Autor: Monica Murphy

Série: The Rules

Díl: 3.

Počet stran: 312

Rok vydání: 13.10. 2015

Tohle si zaslouží plné hodnocení, protože podle mě překonal předchozí díly série. Tihle dva byli prostě tak roztomilí, že to ani není možné. Rozhodně jsem si je jako pár oblíbila nejvíc, i když Jade zase mezi holkami zvedla laťku vysoko a nejsem si úplně jistá, jestli by ji Alex sama o sobě bez Tristana překonala. 

Určitě si někdy v budoucnu přečtu další knihy téhle autorky, protože mi její styl psaní naprosto vyhovuje a příběhy mě baví.

Hodnocení: 5/5

Knižní výzva na rok 2016

Tahle výzva pochází z blogu Svět nadpřirozena a já se letos opět účastním. Obrázky jsou stejně jako vždycky nádherné, takže si jeden přidám ke každé desítce, které dosáhnu. Začnu na jistých 70 knihách a uvidím, jak se mi povede.

Cílem této výzvy je vybrat si určité množství knih, které byste za rok 2016 chtěli přečíst. Pokud chcete, můžete si vybrat i konkrétní knihy – je to na vás. Pojmout ji klidně můžete jen v tzv. volném tempu, kdy postupně přidáváte ikonky s cíli, které jste již dosáhli a nedávat si žádný konkrétní milník. Máte volné ruce.

1. Past - Andrew Fukuda

2. In the Dark - Monica Murphy

3. Slow Play - Monica Murphy

4. Croak - Gina Damico

5. Crash into You - Katie McGarry

6. Take Me On - Katie McGarry

7. Nebe v plamenech - Emmy Laybourne

8. Pokrevní pouta - Rubínový kruh - Richelle Mead

9. Kate Daniels - Magie spaluje - Ilona Andrews

10. Zom-B - V podzemí - Darren Shan
11. The Lunar Chronicles - Winter - Marissa Meyer
12. Off Campus - The Deal - Elle Kennedy
13. The Walking Dead - This Sorrowful Life - Robert Kirkman
14. The Walking Dead - The Calm Before - Robert Kirkman
15. The Walking Dead - Made To Suffer - Robert Kirkman
16.The Walking Dead - Here We Remain - Robert Kirkman
17. Faking it - Cora Carmack
18. Rudá královna - Victoria Aveyard
19. The Mistake - Elle Kennedy
20. Dlouhý pochod - Richard Bachman
21. Poslední přání - Andrzej Sapkowski
22. The Walking Dead - What We Become - Robert Kirkman
23. Meč osudu - Andrzej Sapkowski