Alcantarové a Carnevarové –
dva mafiánské klany, které proti sobě bojují po celé generace.Rosa Alcantarová přilétá na Sicílii ke své rodině, aby tam začala nový život. V letadle se seznamuje s Alessandrem Carnevarem. Jeho chladný půvab a animální elegance Rosu fascinují a zároveň zneklidňují.
Rosa se učí nemilosrdné zákony mafie, ke které její rodina patří. Dozvídá se šokující pravdu, která se týká nejen Alessandra, ale i jí samotné. Neuvěřitelnou skutečnost o arkádských dynastiích, jež mají počátek ve starých antických bájích...
Překoná zakázaná láska staletou nenávist?
Taky v té anotaci vidíte
moderního Romea a Julii? Myslím, že to byl hlavní důvod proč jsem si knihu
vybrala. Jistá podobnost by tu byla, ale rozhodně ne v charakterech hrdinů. Arkádie je zařazena mezi
fantasy, ale mě nedošlo v čem to fantasy spočívá, dokud jsem se k tomu
v knize nedostala. Což pro mě bylo trochu překvapení, protože se mi to tu
nějak nehodilo. Přesto jsem si nakonec zvykla.
Mafie, mytologie, Sicílie.
Jak moc jdou tyhle tři pojmy k sobě – nic moc. Přesto se mi neuvěřitelně
líbilo, jak to všechno autor propojil a jeho styl psaní mi naprosto vyhovoval.
K tomu jsem měla radost, že konečně nejsem v Americe nebo Anglii.
Chci přece poznávat nová místa a ne aby mě všichni pořád tahali do Ameriky.
Čím to je, že autoři mají na
rozdíl od autorek tak nezapomenutelné hlavní hrdinky? Stejně jako Darren Shan ve
své knize Zom-B vytvořil úžasnou Rebeccu,
Kai Meyer má svou Rosu. Když takovou hrdinku vytvoří autorka, nemůžu si pomoct,
ale často mi připadá buď hloupá, nebo neuvěřitelně naivní, nebo se podobá
někomu jinému. V nejhorším případě všechno dohromady. Rosa vám ale určitě
přiroste k srdci. Není zlomyslná, ale jednoduše si nenechá nic líbit. Na
všechno má odpověď a svůj názor. I ve svých sedmnácti letech už něco zažila a
je rozhodnutá neudělat stejnou chybu podruhé.
Obálka je přímo nádherná,
dokonce jedna z nejhezčích, které jsem za poslední dobu viděla. Díky ní
jsem ale taky čekala, že se příběh bude odehrávat v minulosti, tak kolem
třináctého čtrnáctého století. Nakonec jsem však pochopila pravý význam.
I když se příběh občas
zadrhával, nemůžu říct, že bych se vyloženě nudila. Chtěla jsem se dozvědět víc
o tomto světě, takže z mého pohledu tu nic nepřebývalo.
Hodnocení: 4/5
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.
Žádné komentáře:
Okomentovat