Silver Shadows - Richelle Mead

Nadcházejí velmi temné časy...

V předešlém díle Sydney Sageová učinila životní – a nevratné - rozhodnutí. Uposlechla svůj šestý smysl a rozhodla se hodit za hlavu všechno, v čem vyrůstala. Přesněji řečeno všechno, co jí do hlavy vtloukali Alchymisté.
Jí i Adrianovi se celý svět rozbil na kousky. Nezbývá jim teď nic jiného, než ty kousky trpělivě sbírat a snažit se vrátit svůj vztah tam, kde byl dřív. Pokud ale chtějí začít myslet na lásku, musí v první řadě přežít.
Sydney je lapena v nepřátelském světě a stojí ji spoustu sil, aby neztratila sama sebe. Adrian by si také rád zachoval víru, že se všechno v dobré obrátí, ale pak se ho znovu zmocní staří démoni a nová pokušení. Začíná být jasné, že je čekají velmi temné časy...

Musím uznat, že s tímhle dílem jsem si dala trochu načas. Už ho máme nějakou tu dobu přeložený, ale já si ho stejně přečetla raději na čtečce v originále. Přesto si ho plánuji pořídit jako zbytek série. Jak by to potom vypadalo, kdybych při kupování knih skončila u čtvrtého dílu.

Všechny kousky, které vznikly pod názvem Pokrevní pouta od autorky Richelle Mead, si ode mě vysloužili celých pět hvězdiček. A musím říct, že každý následující díl podle mě předčí předchozí.

Postavy vynikaly už od začátku a Sydney si prostě nezaslouží nic jiného, než aby ji všichni měli rádi. Opravdu si mě získala už od prvních stránek (začala jsem nejdříve s PP a až po druhém dílu přečetla VA). I když tohle není moje úplně nejoblíbenější knižní série, Sydney možná bude neobdivovanější postava z těch, se kterými jsem měla možnost se setkat. Bylo jich tolik, až s hrůzou zjišťuji, že si někdy nevzpomínám na jejich jména.

Co autorka v této knize dokázala, bylo, že u mě vyvolala strach. Opravdu jsem se bála o hlavní postavu, to se ještě nikdy nikomu nepovedlo. Dokonce ani v knihách Písně ledu a ohně, kde si ničím nemůžete být jisti, se mi nic podobného nestalo. Konec předchozího dílu byl začátkem tomu mému strachu. Vždyť autorka Sydney poslala do nápravného centra, proboha! Nic horšího už jí udělat nemohla!

Jedna věc se mi však na knize nelíbila a ta se nijak nelišila od předchozího dílu. Už od začátku se mi nezamlouvalo, že se Sydney o své kapitoly najednou musí dělit. Pro přečtení Ohnivého srdce jsem sice nic moc nenamítala, ale tady mě Adrianovy kapitoly až nudily. Ze začátku rozhodně. Ona měla tak zajímavé a napínavé kapitoly, kde se odehrávalo všechno důležité a on…? No, nemám slov. Později se to však zlepšilo a znovu to vneslo nějakou akci do příběhu. Přesto si však myslím, že konec mohl být trochu propracovanější. Stalo se tam toho tolik, že první polovina působí skoro nudně, ale není to pravda. První část je tak akorát, všechno dostane své stránky k vysvětlení – plánování, vedlejší postavy, kouzla, krutost, vývoj postav i vztahy mezi nimi. Pak je překročena pomyslná hranice, kde se všechno seběhne tak rychle, že nemáte vůbec čas se nad tím zamyslet. Následuje další a další a vy nestačíte zírat. Najednou je konec knihy a vy se vracíte v myšlenkách, abyste se mohli pořádně zamyslet nad tím, co se to vlastně všechno stalo.

Přesto to byl zatím můj nejoblíbenější díl série, ale trochu mi začali chybět Strigojové. Snad se jich brzy dočkám.

Hodnocení: 5/5