Až do dne, kdy
babička náhle zmizí a Scarletin život se obrátí vzhůru nohama. O dva týdny
později se Scarlet snaží vydělat si na živobytí na jejich malé farmě, když vtom
se objeví její ztracený otec, zbitý a blouznící. Scarlet se od něj dozví, že ho
mučil jakýsi gang samozvaných strážců pořádku... který dosud stále drží v
zajetí Scarletinu babičku. Jediný, kdo o tomto gangu něco ví, je Vlk, pouliční
rváč, který navštěvuje místní hospodu. Ačkoli se Scarlet je nerada svěřuje
cizím lidem, zvláště pokud jde o muže, z něhož čpí potíže na sto honů, ví, že
potřebuje Vlkovu pomoc, aby našla únosce své babičky. To ale ještě Scarlet
netuší, jakou roli hrála před lety její babička při záchraně princezny Selene,
nebo kdo Vlk vlastně je a jaké jsou jeho skryté úmysly...
Po prvním dílu jsem byla opravdu nadšená, těšila jsem se na
Scarlet a teď jsem se k ní konečně dostala.
Musím říct, že tahle série se pomalu stává jednou z mých
nejoblíbenějších. Už dlouho jsem nečetla knihu, kde bych tak moc zbožňovala
hlavní postavy. I když jsou to záporné postavy, prostě to nejde jinak, než
abyste si je tady oblíbili. Za celý příběh nebyla ani jedna část, která by mě nudila
nebo bych ji chtěla přeskočit. Moc se líbí nápad tohoto převedení známých pohádek
do sci-fi příběhů, a i když obálka prvního dílu nebyla zrovna jedna z nejlepších,
jsem opravdu ráda, že jsem ji začala číst.
Věděla jsem, že budou příběhy Cinder a Scarlet propojené,
jenom jsem si představovala, že se to stane až se hlavní hrdinky seznámí. Takže
jsem byla hodně překvapená, když jsem zjistila, že příběhy spolu souvisejí už
od samého začátku a ještě dřív. Že jeden by bez druhého neexistoval a to bylo
opravdu úžasné, všechno promyšlené do nejmenšího detailu.
Už od první kapitoly záchranné akce Scarlet jsem tušila, že je s Vlkem
něco v nepořádku. Přece jen cítil pachy lidí a slyšel lépe než ostatní,
ale ať už byla moje teorie na tohle jakákoliv, tohle by mě nikdy nenapadlo. Pořád
jsem čekala, že Scarlet zradí, a protože je to inspirované Červenou karkulkou,
tak to tam být muselo, ne? Ale tohle bylo mnohem lepší. Přišlo to ve chvíli,
když jsem to nejméně čekala, protože už jsem začínala věřit, že na to nedojde
(i když, zas tak moc jsem se nemýlila). Možná, že se mi tento příběh tak líbil,
protože moje nejoblíbenější pohádka je právě o Karkulce, ale možná taky ne,
protože tahle kniha byla prostě amazing.
Ale i tak jsem si více oblíbila Cinder a během čtení Scarlet
u mě tento pocit přetrval. U Cinder mám ráda její uvažování, její chytrost a obětavost,
která ale není až tak velká, že by byla nereálná. Ale o Scarlet by se taky
nedalo říct, že je nudná. Má silnou vůli a její loajalita k babičce a
odhodlanost ji zachránit je vážně chvályhodná.
“Did you just shoot me?”
“You didn’t leave me much choice.”
Občas se v knize objevily kapitoly za Kaie, které někdy
přerušily důležitý děj na jiném místě, za což jsem moc vděčná nebyla, ale na
druhou stranu bylo dobré vědět, co se děje ve světě a co chystá Levana. Ani
jsem se Kaiovi nedivila, že byl na Cinder tak naštvaný a nevěděl, co si má
myslet. Kdybych například o někom, koho jsem potkala před pár dny, zjistila, že
umí ovládat mysl, taky bych si nebyla jistá, jestli všechno nebyla jen iluze. A
taky úplně chápu Scarletino chování po tom, co se jejich příběhy s Cinder střetly,
protože ona se o nic neprosila, chtěla jen zachránit svou babičku a jít domů,
takže bylo docela pochopitelné, že si ji hned neoblíbí, když Cinder byla pravděpodobnou příčinou těchto problémů.
Doufám, že se celá série jednou dostane ke mně domů mezi
ostatní knížky a myslím, že to bude dřív, než později. Už se těším na čtení
Cress, protože příběh Lociky mám skoro stejně ráda jako Karkulčin, a netrpělivě čekám, co dalšího se dozvím.
Určitě doporučuji si tuto sérii přečíst, zaručeně tím nic nezkazíte.
Žádné komentáře:
Okomentovat