středa 28. května 2014

Lovec duchů - Světlo, které zabíjí: Derek Meister

Existují. Ian Boroughs to ví.
Vidí je. Slyší je. Cítí je.
Objeví se z ničeho nic.
Čeho se dotknou, shoří.
DUCHOVÉ.

Oči ho pálily, ústa bolela a jeho smutek se pomalu měnil v hněv. Zhluboka nasál vzduch a zvedl se. Musí pro to existovat nějaké vysvětlení, pomyslel si. Musí. Jsou ti v patách. Napadli tě v hangáru. Ti duchové tě zabijí, Iane. Ale já je předběhnu. Zjistím, co jsou zač. Pak je vysvobodím. Vysvobodím je jednou provždy a oni už se nikdy nevrátí. Nikoho už nezabijí. Ian sevřel ruce v pěst. Já je vypátrám. Budu je lovit. Zničím je.



Příběh začíná, když Ian se svými čtyřmi kamarády, proleze dírou v plotě, aby se porozhlédli po opuštěném hangáru. Ale ten začne po chvíli z nenadání hořet. Někteří obviňují Iana, ale on ví své. Viděl něco zvláštního, slyšel něco, co ostatní ne. A začala mu téct krev z nosu. Nikdy dřív nepocítil takový vnitřní strach. Jeho nevlastní otec ho chce poslat k psychiatrovy a jeho matka s ním souhlasí. Doopravdy si myslí, že by sedmnáctiletý chlapec bezdůvodně zapálil celou budovu, ve které stále byli jeho kamarádi. A pak se stane něco divného, když si Ian vyhledá článek, kde píšou o smrti jeho otce. O tom hrozném neštěstí, kdy do osobního auta narazil autobus. Ale jak to, že za volantem BMW, ve kterém se údajně zabil Thomas Boroughs, seděla pouze jedna žena?

Upřímně jsem se po této knize už chvíli dívala, zaujala mě obálka, která je něčím zvláštní a má svou vlastní originalitu. Ale když už se mi kniha dostala do rukou, nějak se mi do ní nechtělo. Když jsem nakonec po knize sáhla, byla jsem zvědavá, co v ní objevím.
Uvnitř se prolínají kapitoly různých postav a míst, od Číny přes Anglii až po Antarktidu. Ze začátku jsem z toho byla dost zmatená, protože jsem neměla potuchy, jak spolu jednotlivé příběhy souvisejí a ani po dočtení knihy mi z toho většina stále není jasná. Což nepokládám za tak úplně dobrou věc, protože já, když po nanejvýš padesáti stránkách nevím, o čem kniha je, mám ve zvyku ji odložit a vytáhnout z ní záložku. Ale musím říct, že i přes to, že jsem nevěděla o čem přesně čtu, byla kniha zajímavá. Kultura jiných zemí a pohled z vědeckého hlediska v některých částech, určitě obohatil příběh a přinesl do něj něco, co ostatní nemají.
Čijo z Japonska mi připadala nejsympatičtější z postav. I když to byla jen drzá a nevychovaná zlodějka, obdivovala jsem, že si dokáže poradit za každé situace. A připadala mi tak trochu geniální, že si dokázala sestavit vlastního robota, který by svedl něco takového, jako ten její.

Daniel na Antarktidě zkoumá zvláštní anomálii vody, která nezamrzla třicet čtyři metrů pod zemským povrchem. A snaží se obejít nařízení svého šéfa, který odmítá použít přístroj za několik miliónů jen proto, aby vyřešil něco, co není jisté.
A poslední příběh o Ianovi a jeho kamarádovi Bpm, který se snaží zjistit, co jsou duchové zač, a jak s tím souvisí jeho otec. V patách jim jsou dva muži, kteří se domáhají informací po pacientovi č. 5. Tento pacient je Ianův dědeček, který je už několik let nezvěstný, takže jim Ian nemůže poskytnout informaci o jeho pobytu, ani když stojí před nabitou brokovnicí.
I když bylo Ianovi sedmnáct, nemohla jsem si pomoct, abych si nepředstavovala mladšího. Vždyť lidé v jeho věku už nechodí do opuštěných budov, aby je prozkoumali. A proč by tam chodili takhle najednou, když tam bydleli už od narození. A později na jejich dobrodružství vybírali peníze jen, když je potřebovali. A přece i desetileté dítě ví, že kreditní karta se dá vystopovat a on nechtěl být nalezen. Kdyby se v příběhu nestalo to, co se stalo, byl by doma dřív, než by stihl nasednout na motorku.

I když se v knize stále něco děje, nevtáhla mě do děje tak, jak bych si přála, a jak to dokáží jiné fantasy. Což byla škoda, protože ještě než jsem po této knize sáhla, jsem věděla, že to bude opravdu dobrý příběh plny napětí a originality. Avšak něco mi v příběhu chybělo, možná to bylo více vysvětlení a vyřešení některých věcí, které autor v knize začal, nebo větší sblížení s postavami, nebo dokonce větší promyšlenost některých tajemství, hádanek a situací.

Na konci knížky se nachází slovníček, který jsem velice ocenila. Slova z cizích jazyků nebo odborné názvy zde byly upřesněné a definované. A to byla další věc, která dělala tento kousek zajímavým.
Tuhle knihu bych doporučila těm, kteří mají rádi duchy a tajemství, která řeší společně s hlavním hrdinou, a dokonce trochu i té fyziky.

Hodnocení: 3/5






Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Žádné komentáře:

Okomentovat