Existují. Ian Boroughs to ví.
Vidí je. Slyší je. Cítí je.
Objeví se z ničeho nic.
Čeho se dotknou, shoří.
DUCHOVÉ.
Oči ho pálily, ústa bolela a
jeho smutek se pomalu měnil v hněv. Zhluboka nasál vzduch a zvedl se. Musí pro
to existovat nějaké vysvětlení, pomyslel si. Musí. Jsou ti v patách. Napadli tě
v hangáru. Ti duchové tě zabijí, Iane. Ale já je předběhnu. Zjistím, co jsou
zač. Pak je vysvobodím. Vysvobodím je jednou provždy a oni už se nikdy nevrátí.
Nikoho už nezabijí. Ian sevřel ruce v pěst. Já je vypátrám. Budu je lovit.
Zničím je.
Příběh začíná, když Ian se
svými čtyřmi kamarády, proleze dírou v plotě, aby se porozhlédli po opuštěném
hangáru. Ale ten začne po chvíli z nenadání hořet. Někteří obviňují Iana,
ale on ví své. Viděl něco zvláštního, slyšel něco, co ostatní ne. A začala mu
téct krev z nosu. Nikdy dřív nepocítil takový vnitřní strach. Jeho
nevlastní otec ho chce poslat k psychiatrovy a jeho matka s ním
souhlasí. Doopravdy si myslí, že by sedmnáctiletý chlapec bezdůvodně zapálil
celou budovu, ve které stále byli jeho kamarádi. A pak se stane něco divného,
když si Ian vyhledá článek, kde píšou o smrti jeho otce. O tom hrozném
neštěstí, kdy do osobního auta narazil autobus. Ale jak to, že za volantem BMW,
ve kterém se údajně zabil Thomas Boroughs, seděla pouze jedna žena?
Upřímně jsem se po této knize
už chvíli dívala, zaujala mě obálka, která je něčím zvláštní a má svou vlastní
originalitu. Ale když už se mi kniha dostala do rukou, nějak se mi do ní
nechtělo. Když jsem nakonec po knize sáhla, byla jsem zvědavá, co v ní objevím.
Uvnitř se prolínají kapitoly
různých postav a míst, od Číny přes Anglii až po Antarktidu. Ze začátku jsem
z toho byla dost zmatená, protože jsem neměla potuchy, jak spolu
jednotlivé příběhy souvisejí a ani po dočtení knihy mi z toho většina stále
není jasná. Což nepokládám za tak úplně dobrou věc, protože já, když po
nanejvýš padesáti stránkách nevím, o čem kniha je, mám ve zvyku ji odložit a
vytáhnout z ní záložku. Ale musím říct, že i přes to, že jsem nevěděla o
čem přesně čtu, byla kniha zajímavá. Kultura jiných zemí a pohled
z vědeckého hlediska v některých částech, určitě obohatil příběh a
přinesl do něj něco, co ostatní nemají.
Čijo z Japonska mi
připadala nejsympatičtější z postav. I když to byla jen drzá a nevychovaná
zlodějka, obdivovala jsem, že si dokáže poradit za každé situace. A připadala
mi tak trochu geniální, že si dokázala sestavit vlastního robota, který by
svedl něco takového, jako ten její.
Daniel na Antarktidě zkoumá
zvláštní anomálii vody, která nezamrzla třicet čtyři metrů pod zemským
povrchem. A snaží se obejít nařízení svého šéfa, který odmítá použít přístroj
za několik miliónů jen proto, aby vyřešil něco, co není jisté.
A poslední příběh o Ianovi a
jeho kamarádovi Bpm, který se snaží zjistit, co jsou duchové zač, a jak
s tím souvisí jeho otec. V patách jim jsou dva muži, kteří se
domáhají informací po pacientovi č. 5. Tento pacient je Ianův dědeček, který je
už několik let nezvěstný, takže jim Ian nemůže poskytnout informaci o jeho
pobytu, ani když stojí před nabitou brokovnicí.
I když bylo Ianovi sedmnáct,
nemohla jsem si pomoct, abych si nepředstavovala mladšího. Vždyť lidé
v jeho věku už nechodí do opuštěných budov, aby je prozkoumali. A proč by
tam chodili takhle najednou, když tam bydleli už od narození. A později na
jejich dobrodružství vybírali peníze jen, když je potřebovali. A přece i
desetileté dítě ví, že kreditní karta se dá vystopovat a on nechtěl být
nalezen. Kdyby se v příběhu nestalo to, co se stalo, byl by doma dřív, než
by stihl nasednout na motorku.
I když se v knize stále
něco děje, nevtáhla mě do děje tak, jak bych si přála, a jak to dokáží jiné
fantasy. Což byla škoda, protože ještě než jsem po této knize sáhla, jsem
věděla, že to bude opravdu dobrý příběh plny napětí a originality. Avšak něco
mi v příběhu chybělo, možná to bylo více vysvětlení a vyřešení některých
věcí, které autor v knize začal, nebo větší sblížení s postavami,
nebo dokonce větší promyšlenost některých tajemství, hádanek a situací.
Na konci knížky se nachází
slovníček, který jsem velice ocenila. Slova z cizích jazyků nebo odborné
názvy zde byly upřesněné a definované. A to byla další věc, která dělala tento
kousek zajímavým.
Tuhle knihu bych doporučila
těm, kteří mají rádi duchy a tajemství, která řeší společně s hlavním
hrdinou, a dokonce trochu i té fyziky.
Hodnocení: 3/5
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.
Žádné komentáře:
Okomentovat